Původní hřbitov se spolu s kostnicí a márnicí nacházel kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zde byl do r. 1855. Avšak už v r. 1830 začala jednání o vybudování nového hřbitova.
V Pamětní knize je uvedeno: „obvodová zeď současného
hřbitova mohla být rozšířena, avšak to by mohlo být provedeno jen
směrem k obci a to by vzhledem ke stále rostoucí populaci a
panujícím epidemiím bylo zcela proti zdravotním předpisům. Proto jen
přemístění hřbitova mimo ves bylo velmi žádoucí a účelné, i když
vzdálenost jest značná a přístup – zejména v zimním období velmi
obtížný.“
A tak došlo ke směně polí z majetku kostela za pole pana Josefa
Vosmíka, které mělo pro stavbu hřbitova vhodnou polohu.
Jednání
ohledně stavby nového hřbitova byla ukončena až roku 1853, neboť:
„farníci během úředního jednání vyjádřili chvályhodné přání
vystavět na novém hřbitově kapli, kde by se mohly sloužiti svaté mše
s prosbou, aby finanční výdaje mohly být hrazeny z dostatečného
kostelního majetku. Tomuto přání bylo vyhověno a ze zbytků v
kostelní pokladně byla uvolněna tehdy významná částka asi 7.000
zlatých vídeňské měny. Rozpočet sporné stavby obnášel sumu 7.371
zlatých 8,5 krejcaru konvenční měny, z čehož 2.156 zlatých a 52,25
krejcarů připadlo na kostel, zbytek na farníky podle vyměřené daně.“
Základní kámen nového hřbitova byl položen 7. března
1854. Stavitelem byl tehdejší starosta obce pan Jan Strach a
již v listopadu téhož roku byl hřbitov postaven a kaple vymalována.
Zajímavý je i tento dobový zápis z provádění stavby:
„Stavbyvedoucím a dohlížitelem je vlastně c.k. stavební asistent
Rubín, velmi zručný a ochotný muž. Zednickým mistrem je Šubert z
Vodochod, dílovedoucím Frumar z Klecánek, zedníky a nádeníky jsou
většinou místní farníci. Odměna nádeníkům činí denně 24 až 30
krejcarů na jednoho, řemeslníci pracovali na smlouvu. Tesařskou
práci vykonával klecanský mistr p. Václav Hrubý se svými syny.
Řemeslníci vydělávají denně podle svých vlastních slov 48 krejcarů
až 1 zlatý, ale také zdražení nejnutnějších potravin je ohromné –
sud brambor stojí dva zlaté. Kámen ke stavbě byl lámán na „Skalce“,
písek byl získáván na staveništi, vápno bylo dováženo částečně z
Holubic z Prahy a také z Bráníka. Pískovec byl dovážen většinou z
Prahy z nehvizdské skály, stejně tak břidlice k pokrytí střechy byla
dovážena vozem z Prahy. Římsa na kapli je celá z kamene, proto je
vzduch velmi těžký.“
Dne 17. června 1855 byla kaple slavnostně vysvěcena děkanem a
zemským prelátem vyšehradské kapituly Vojtěchem Rufferem. Tehdejší
klecanský farář Jan Konopa si však ve svých zápiskách posteskl takto:
„Poté, co po vysvěcení pronesl veledůstojný p. vikář přiměřenou
řeč, musel jsem i já pronést několik slov k shromážděnému lidu a
nemohl jsem přenést přes srdce, abych se mu otevřel, jak bolestné
pro mne bylo, když jsem zpozoroval, jak farníci neradi odvádějí své
příspěvky, dokonce se nechávají nutit prostřednictvím politické
exekuce, přestože se před tím k tomuto odvádění zavázali
protokolární dohodou. Ovšem, mnoho připadlo na jednotlivé statkáře –
až 60 zlatých konvenční měny – tito však sami nesou vinu, protože ve
skutečnosti neposkytovali povozy a tato okolnost zvedla příspěvkový
podíl tak vysoko. Roztrpčení bylo velmi velké, zejména vůči
staviteli, a trvá dosud. Avšak ono pomine a uplyne asi jen několik
let a klecanští farníci budou hrdi na to, že s jejich přispěním
vznikla taková stavba.“
Tato slavná stavba však měla smutný konec, když se v poledne
28. června 1924 přihnala bouře a blesk hřbitovní kapli zapálil.
Podařilo se zachránit pouze vnitřní zařízení. Vzhledem k rozsáhlému
poškození musela být kaple v r. 1933 stržena a místo po ní bylo určeno
k oddělení na rodinné hrobky.
Dalším významným obdobím pro klecanský hřbitov jsou
roky 1932 a 1933. V této době se již začal
projevovat nedostatek hrobových míst a tak z podnětu rady obce došlo
27. června 1932 ke společné schůzce zástupců okolních obcí a také
bylo dosaženo souhlasu k rozšíření hřbitova a usneseno: „aby
byly učiněny kroky pro stavbu společného hřbitova – žádati
okresní úřad, aby za tím účelem provedeno bylo komisionelní šetření
na místě samém, tj. na obecním pozemku sousedícím se stávajícím
hřbitovem.“
V jednání rady 23. listopadu 1932 byl podán návrh na zařazení
plánovaného rozšíření hřbitova do tzv. „nouzových prací“, na které se
vztahoval státní příspěvek. Usneseno bylo: „aby vyzváni byli
mistři zedničtí Karel Žalud – by vypracoval rozpočet na zřízení
nového hřbitova a Josef Srba – rozpočet na úpravu ulic vedoucích od
čp. 216 směrem na okresní silnici Klecansko – Přemyšlenskou a ulici
vedoucí od ovčína směrem k domu čp. 261. Na základě takto
vypracovaných rozpočtů, které bude nutno honorovati, podána pak
budiž žádost o státní příspěvek.“ Již 20. prosince byly
předložené projekty schváleny a odeslány ministerstvu sociální péče.
Společné jednání zástupců obcí Klecan, Husince, Větrušic a
Přemyšlení k rozpočtu v této věci se uskutečnilo dne 21. ledna 1933.
Přítomní zástupci, po shlédnutí plánů a příslušného rozpočtu,
který činí cir. 56.536,43 Kč mimo kupní ceny za pozemky, která
činiti bude as 6.000,- Kč a komisionelní výlohy v částce as 1.000,-
Kč = tedy celkem 63.536,43 Kč, kterážto cifra jest pouze přibližná a
definitivní objeví se teprve po zadání a provedení stavby. Poněvadž
předpis daní pro jednotlivé obce činí:
Klecany (včetně Drast) ……… 40 083,62 Kč
Brnky
………………………….. 2 692,65 Kč
Hoštice ………………………… 4 625,45
Kč
Husinec ………………………… 5 068,95 Kč
Přemyšlení
…………………….. 3 521,92 Kč
Větrušice ………………………. 8 026,31 Kč
bude zapotřebí, aby jednotlivé obce uhradily náklad na stavbu 100 % obnosem předepsaných daní.
Stanovenou lhůtu pro zaplacení bylo nutné dodržet, protože
nedostatek místa na stávajícím zádušním hřbitově povážlivě rostl a
bylo proto zapotřebí začít se stavbou hned jak počasí dovolí.
Ještě téhož dne Obecní úřad Klecany požádal osadní zastupitelstvo
Klecany o odprodej stavebního pozemku č.k. 126 a 127/2 o celkové
výměře 2 500 m2 za senu 6 000,- Kč.
Vyčkávat na potvrzení úhrady zúčastněných obcí a na kladné
vyřízení z ministerstva sociální péče již dál nebylo možné a tak se
v 22. dubna schází rada k definitivnímu rozřešení otázky stavby
hřbitova: „stavbu nelze odkládati a spoléhat se, že
ministerstvo sociální péče rozhodne o žádosti obce příznivě,
usneseno: vypsati soutěž na zadání stavby hřbitova s podmínkou,
že nabídky budou přijímány do soboty 29. dubna t.r. do 3 hodin
odpoledne a otevření jich se stane za přítomnosti zástupců
zúčastněných obcí na této stavbě týž den o 4. hodině odpoledne. Po
otevření nabídek přikročeno bude nejdříve ku stavbě ohradní zdi a se
stavbou komůrky a pitevny vyčkáno bude do rozhodnutí zástupců
zúčastněných obcí a obecní rady.“
Nabídky byly podány dvě a stejně jako v dnešní době byla
vybrána nabídka pro obec cenově příznivější a tak byly práce zadány
staviteli Josefu Srbovi za jím nabízenou cenu 49 306,36 Kč. Stavební
dozor byl svěřen Karlu Žaludovi (předkladateli druhé z nabídek).
Později však došlo z důvodu neshody o výši honoráře za stavební dozor
k výměně K. Žaluda (který požadoval 1 500,- Kč za tuto práci) za
Václava Vlasáka, podnikatele staveb v Letkách – Libčicích, který práci
provedl na dobré odborné úrovni za 500,- Kč.
Dostavba nového hřbitova byla zkolaudována a hřbitov povolen
k užívání 2. října 1933. V r. 1934 se obecní rada na schůzi konané
dne 12. dubna usnesla objednat zvon pro hřbitovní kapli, a to:
„zvon se zvukem „D“, průměru 36 cm, ve váze asi 25 kg za cenu
625,- Kč. Železné hlavy zařízení s otáčecí soustavou tak, aby
zvon později bez velké obtíže otáčeti se mohl s normální
pohyblivou osou, čepy, páka a protiváhou + obal – za úhrnný
náklad 760,- Kč. V té ceně rozumí se i nápis „Obec Klecany“.
Na mimořádném jednání obecního zastupitelstva dne 18. září 1937
usneseno bylo: „umístiti do hasičského domu zvon v r. 1934 koupený
do márnice obecního hřbitova, aby mohlo jím býti vyzváněno prvně v
den pohřbu pana prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, tj. 21. září
1937 od 10. hod. dopoledne do 12. hod. polední.
Poslední dopis v historii nového hřbitova byl adresován
advokátovi p. JUDr. Zdenko Stibicovi v Praze a vymezuje rozsah
vlastnického práva jednotlivých obcí, které byly zúčastněny výstavby
hřbitova:
Klecany 62,62 3 757,20
Větrušice 12,54 752,40
Husinec
7,92 475,20
Hoštice 7,22
433,20
Přemyšlení 5,50 330,00
Brnky
4,20 252,00
Na klecanském hřbitově odpočívají generace lidí místních i z
okolních obcí. Svůj věčný sen zde sní i hodně významných klecanských
občanů. Je zde např. hrobka rodiny Vlků, hrobka rodiny Novotných ze
Drast, je zde pochován známý ovocnář a zahradník Václav Maruška nebo
generálmajor Jan Bret, nositel Řádu Bílého lva. K pozoruhodnostem
klecanského hřbitova patří rovněž upomínkový pomník na letce Tassilo
von Schaumburg, prince Hanavského, který v Klecanech havaroval při
ukázce letecké akrobacie. Pomník sem byl umístěn v r. 2001.
Neplačte, že
jsme odešli,
ten klid a mír nám přejte,
jen v
srdcích věčnou vzpomínku
na nás si zachovejte.
Text: Ing. Jitka Homoláčová
Foto: Monika Hůlová, Ing. Jitka Homoláčová
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
29 | 30 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 1 | 2 |